Život dokáže být krásný, když si to dovolíme.

Podívejte se znovu na tu větu. Dokáže být krásný, když si to dovolíme.
Proč si nedovolíme mít život krásný?
Co nám v tom brání?
Jsou to různé názory druhých, které nám byly za náš život vštěpovány?
Je to společnost, ve které vyrůstáme?
Jsou to naši nejbližší, od kterých jsme převzali jejich vzorce?

Někdo tomu říká karma, někdo dědičný dluh. Někdo osud.

Pod tím vším se skrývá jedno - jsme to my sami.

My si to nedovolíme, protože se bojíme, že tohle nebo tamto není vhodné.
Že tohle nebo tamto není pro mě. Že tohle nebo tamto není je příliš náročné.
Žijeme si názory druhých, jejich zkušenosti, jejich úhel pohledu.

Jsou to nánosy, které nejsou naše.
Proto je dobré si odpovědět na otázku:

Kdybych byl sám, kdybych neměl zodpovědnost za své děti, kdyby mi bylo jedno, co mi říkají ostatní..... co bych dělal, aby MŮJ život byl krásný?

A proč si to tedy nedovolíme?

Pokud se naučíte vědomě zaměřovat pozornost na to, co chcete a ne na to, co nechceš, protože vaše podvědomí nezná rozdíl, jeho jediný úkol je vás chránit. Je to bodyguard, který neví kdy je vhodné tu emoci vyhnat do extrému a sepnout autopilota, protože s ním nejste v kontaktu. 

Váš život může být krásný. Pokud si to dovolíte. Pokud na sobě zapracujete.
A toto je velký krok na Cestě Vnitřní Svobody.

A toto nejraději předávám na svých kurzech, kdy s klienty pracujeme na odstranění jejich podvědomých programů, jejich limitů, které jim někdo nastavil v dětství.